Napsat článek o závodech, které vidíte pouze z hledáčku fotoaparátu je velmi obtížné, ne-li zcela nemožné. Já se alespoň ve zkratce pokusím popsat nejdůležitější okamžiky, které se během uplynulého víkendu přihodily a měly velký vliv na konečné pořadí ve výsledcích. Připadá Vám tento úvodník povědomý? Ano, přesně tak začínal i před třemi lety, kdy jsem se naposledy coby aktivní jezdec i fotograf v jedné osobě světového finále zúčastnil.
Pátek
Páteční dopoledne bylo naplněno volnými tréninky, kde si postupně jezdci všech tříd mohli ve dvou trénincích vyzkoušet a vylepšit nastavení svých motokár. Tréninky pro všechny třídy byly totožné a trvaly vždy po 20 minutách. Na trati byl obyčejně klid, sem tam někdo někoho předjel, avšak o žádný boj zdaleka nešlo. Oko stojícího diváka mohlo být tedy mírně znuděno, avšak takové programy volných tréninků bývají. Tímto byla celá dopolední část dne vyčerpána a po velmi rychlém obědě následoval briefing jezdců. Jelikož byl podáván v italštině se simultánním překladem do angličtiny(italské angličtiny), nevím zdali si z něj někdo nějakou rozumnou informaci odnesl. Pod střechou prý nebylo slyšet vůbec nic. Myslím, že zde má organizátor mírnou mezeru, zvlášť proto, že byl v boxech přichystaný velký stan se zvukovou aparaturou, kam by se všichni jezdci bez problémů vešli a mohli nerušeně naslouchat zvukovému projevu italských organizátorů. Odpolední část dne byla věnována dalším tréninkům a technickým kontrolám motokár.
Nejprve byly odstartována první skupina třídy ROK, v níž jsme měli hned čtyři jezdce v zastoupení Radima Němečka (p21, +0,995), Jakuba Tichého (p19, +0,937), Františka Adámka (p14, +0,585) a Davida Běliny (p2, +0,003). Dále následovala třída Junior ROK v jejíž první skupině nás zastupoval David Muller (p20, +0,866), Emil Minář (p15, +0,551), Matěj Parma (p9 +0,272), Jan Midrla (p6, +0,158), Luboš Řezník (p5, +0,155) a Lukáš Vrečka (p2, +0,058). Jak je vidět, o pozicích jezdců rozhodovaly tisíciny vteřiny a v jedné sekundě jich bylo „natlačeno“ i více jak 20. Po těchto třídách následovala třída Super ROK v níž jsme měli dvojnásobné zastoupení, v podobě Martina Lorence (p14, +1.492) a Patrika Hájka (p11, +1,024). Bylo jasné, že nedostatek zkušeností se Super ROKovým motorem je znát, což mělo za následek i to, že se pod stany velmi urputně pracovalo a zkoušely se rozdílné způsoby nastavení celých motokár. V druhých odpoledních jízdách se časy příliš nelišily od těch původních. Ve zkratce se dá napsat, že převážná část jezdců se o 2 desetiny zlepšila, a jen nekteří o 2 desetiny zhoršili. Nejvíce se zlepšil Patrik Hájek, přes 0,3 sec; na druhé stráně, nejvíce si pohoršil Martin Lorenc, -1min:15sec neb ujel pouhé jedno kolo a kvůli technickým problémům musel zpět do depa. Nakonec pátečního dne jsem si nechal Romana Haladu, který celý den strávil jízdami sám ve skupině Rok – Group 3, kde se pohyboval ve středu pole.
Sobota
Sobotní den začal podobně jako ten páteční, a to warmupy jednotlivých tříd. Musím se přiznat, že jako fotograf jsem toho měl po prvním dni „plné kecky“ a nedostatek spánku jsem doháněl dospáváním v paddocku a pojídáním vypůjčeného řízku (děkuji 🙂 ). Od 9:30hod se začaly startovat první kvalifikační tréninky o postavení jezdců na startu v odpoledních kvalifikačních rozjížďkách, které byly jako vždy rozděleny a promíchány do skupin. Myslím, že rozepisovat zde časy a postavení jezdců ve skupinách nemá cenu. Rád bych spíše vypíchl velmi dobré výsledky Jana Midrly, Lukáše Vrečky i Davida Běliny, kteří se pohybovali na špici svých tříd, stejně jako neustálé zlepšování Patrika Hájka.
Neděle
Nedělní ráno přichystalo všem lidem v paddocku nejedno překvapení. Prvním byl pohled na zamračenou oblohu, která slibovala možnost příchodu deště, druhým zase příchod nemalé hvězdy. K ranním warmupům bych snad jen napsal to, že skupinu 1 třídy Super Rok vyhrál Patrik Hájek a to časem 43,970. Rychlejší čas zajel jen Raphael Rogenmoser ze skupiny druhé (43,899). Kolem desáté hodiny na trať dorazila ona slibovaná hvězda v podobě sedminásobného mistra světa formule 1, Michaela Schumachera. Michael přijel na trať pouze jako divák, a tak i celý den strávil, postávajíc opřený o plot TonyKartového motorhomu a sledujíc bojování mladých talentů. Po Michaelově příjezdu se začaly rozjíždět i první ostré jízdy v pořadí druhých šancí pro Rok, Rok Junior a Super Rok. Třída ROK obsahovala několik našich jezdců s nejvážnější šancí postupu do hlavního závodu pro Romana Haladu. Ten však závod skončil na sedmém místě, a jelikož postupovalo prvních šest byl před ním závod Dell’Orto Cup. Ve tříde Junior Rok opravoval David Muller, který závod dokončil na šestém místě a tudíž postupoval do předběžného finále kde se bojovalo o startovní rošt. V opravách Super Roku jsme zastoupení neměli, neb oba naši jezdci postoupili rovnou do finálových rozjížděk.
Předfinálová rozjížďka třídy ROK, která následovala v programu, nebyla pro nás příliš úspěšná. Zúčastnili se jí jezdci ze stáje Orion Racing týmu, František Adámek a David Bělina, kde skončili na 24 resp. 22 pozici. Mnohem pozitivnější byl výsledek ve třídě Junior Rok, kde jsmě měli šestinásobné zastoupení. Jan Midrla vybojoval třetí příčku, o několik pozic za ním se umístil Lukáš Vřečka. Zbylí jezdci se pohybovali až ve středu pole, krom Luboše Řezníka, který opanovával zadní pozice. Poslední třídou byl jako obvykle Super Rok. V ní se Patrik Hájek dokázal umístit na třetím místě před Fabienne Lanz z Jihoafrické republiky, která měla v jezdeckém poli početné zastoupení obou pohlaví. Martin Lorenc vybojoval 16. startovní pozici a do finálové třídy startoval ze středu pole. Po krátké polední pauze následovalo představení jezdců. Se stoupajícím se počtem závodníků byl zástup tak dlouhý, že se nedokázal postavit na cílovou rovinku a přesahoval mnoho metrů za její okraj. Chtěl bych se omluvit italsko-české vlajkonošce za chování našich mladých chlapců, neb nebyli schopni odolat její kráse a nechat kousek „nedotčený“.
Po představení následoval odpolední program v podání finálových jízd, začínající Dell’Orto Cupem. Nevýhoda fotografování je ta, že nejsem schopen popisovat průběh závodu, a tak budu konstatovat jen holé výsledky z papírů, které mám k dispozici. To však nic němění na tom, že Roman Halada získal pro naše barvy první bednu v podání vynikajícího třetího místa. Následovala třída Junior Rok, která nám přála ještě víc v podání české hymny (ano čtete správně) a druhého místa Jana Midrly. Italský organizátor vytvořil mírné faux-pas při vyhlašování vítězů, když prvnímu Maciejovi Bernacikovi z Polska neváhal zahrát českou státní hymnu. Finále třídy Super Rok bylo nejzajímavější událostí nedělního dne. Patrik Hájek odstartoval ze třetího místa velmi dobře, ale po několika kolech začal mít problémy a z vedoucí pozice se propadal. Michael Schumacher, sledujíc jeho počínání a tvrdé boje s ostatními závodníky, se na vyvýšeném motorhomu otáčel jak dobře naolejované hodiny a hltal okamžiky o 106. Patrik nakonec dokázal vybojovat čtvrtou příčku, když v předposledním kole nesmyslně bojoval s dotírajícím třetím jezdcem, čímž záhy ztratil náskok a další pozice včetně bedny. Byla to škoda, avšak i to je závodění. Poslední jízdou, která byla na programu, bylo finále třídy ROK. Z našich nikdo neoslnil ani vyloženě nepropad, takže David Bělina a František Adámek cílové pásky proťali na 14. resp 12. místě.
To je ode mě vše, co jsem byl za celý víkend schopen vstřebat do hlavy. Pokud se někde vyskytují chybky, berte je prosím s rezervou. Nejsem novinář ani reportér. Závěrem bych chtěl poděkovat všem za pomoc, pěkně strávené okamžiky a paní Kališové za teplý čaj.
Díky, Petr Girgal
PS: Všechny výsledky naleznete na stránkách organizátora, tj. vortex-rok.com .